25-6-18 2018-06-25T07:48:50+00:00

23. 6. 2018 – MORAVIAMAN

Po roční odmlce jsem se opět postavil na ironmanskou trať. V roce 2016 to bylo Mistrovství Polska, letos konečně legendární Moraviaman, a tak jako vždy i MČR. Pocity před závodem nic moc, zatejpované koleno, které bolí, a já nevím, co mně dovolí. Dva dny před závodem mě začalo bolet při 20km. Páteční rozprava, zpět do hotelu, pár hodin spánku a budíček v 5:00. Rychlé balení, přesun na závod, hodit věci do depa a komentátor hlásí 20 minut do startu. Už jsem zapomněl, jak je to vždy ráno rychlé. Nestačil jsem se nasnídat, no nic, během soukání do neoprenu do sebe cpu alespoň snack od Volchemu, je super a mažu na start. Stačím se asi tak 20 metrů rozplavat a je minuta do startu. Nacpu se dopředu a start.

Plavání je maso. Tři okruhy, hlava na hlavě, každý chce dobrou pozici. Uvědomil jsem si, že prát se ve vodě mě nebaví. Takhle to vypadá celých 3,8km, navíc mně padá čepička, a tak musím zpomalit, aby mně nespadla. To bych potom přes vlasy viděl úplný prd. Při přeběhu do dalšího kola plavání ji nandávám. Po třetím kole hurá do depa.

Nasedám na kolo a připravuji se na 180km porci ve čtyřech kolech s nastupanými 800 metry. Z koncentrace mě vyvádí dření zadního kola o brzdy. Zastavuji, opravuji, opět nasedám, opět zastavuji, opravuji, nasedám – konečně po cca 20km kolo nedrhne, ale taky nebrzdí Trasa zvlněná, fouká ostrý vítr, chytne nás taky bouřka – poctivé kolo. Do 130km držím tempo, potom se mně začíná motat hlava a začínají se mně zavírat oči, jak já bych si usnul Vzpamatuji se na 150km, a potom zase jedu v konstantním tempu až do cíle kola.

Běh – 42,2 km. Rozbíhám 4:25, nohy jsou v pohodě, ale snažím se tempo zadržovat, abych zbytečně nepřepálil. Cíl mám 3:20. Prvních 20km v tempu 4:30. Dalších 5km za 4:40. 25 – 35km začíná opět foukat a tempo padá na 5:00, ale pořád stíhám. Zbytek dobíhám za 4:44, což je i tempo celého maratonu. Konečně po 9 hodinách a 39 minutách cíl. Pocity super, žádná krize, splnil jsem to, co jsem chtěl. Koleno vydrželo. Radost z dobrého výkonu umocní 19. místo celkově a 2. místo v kategorii – navíc na MČR. Co více si přát. Čekáme na posledního závodníka, ohňostroj, v 23:00 vyhlášení a hurá domů – do postele si lehnu dnes v půl třetí.

Děkuji všem, kteří mně k tomuto výsledku dopomohli. Kromě mé milované rodiny a Máry, který to zvládl celé s námi, patří díky i těm, kteří mě podporují tj.: KUPKOLO.cz, Volchem.cz a CzechTRI K. Team – czech triathlon team – klukům z teamu a našemu trenérovi Honzovi Teuferovi. Teď si dám voraz, užiju si několik krátkých triatlonů, a poté se budu připravovat na září, kdy se postavím na Jánošík – Slovak Xtreme Triathlon – jednoho ze šesti nejtěžších IM na světě.

ZPĚT